|
|
Kvalita života osob pečujících o nesoběstačné seniory
Stratilová, Iveta ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Iveta Stratilová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Kvalita života osob pečujících o nesoběstačné seniory Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 147 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: senior, pečující osoba, CMP, stáří a stárnutí, nesoběstačnost, poskytovaná péče Bakalářská práce v teoretické části zjišťuje kvalitu života osob pečujících o nesoběstačného seniora. Definuje pojmy, které se k dané problematice vztahují - senior, stáří, pečující osoba, nesoběstačnost, biologické, psychické a sociální potřeby seniora, cévní mozková příhoda. Zaměřuje se na problémy pečujících osob, které tuto péči doprovázejí. V empirické části autorka studovala životní problémy pěti žen, které pečují 2-5 let o nesoběstačné seniory. Ve výzkumu byl využit kvalitativní přístup - nestandardizované pozorování, vyprávění a polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla porovnána vzájemně a s odbornou literaturou. Na základě výsledků autorka navrhla možné intervence, které by mohly pečujícím osobám usnadnit péči o nesoběstačného seniora.
|
|
|
Kvalita života osob pečujících o nesoběstačné seniory
Stratilová, Iveta ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Iveta Stratilová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Kvalita života osob pečujících o nesoběstačné seniory Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 147 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: senior, pečující osoba, CMP, stáří a stárnutí, nesoběstačnost, poskytovaná péče Bakalářská práce v teoretické části zjišťuje kvalitu života osob pečujících o nesoběstačného seniora. Definuje pojmy, které se k dané problematice vztahují - senior, stáří, pečující osoba, nesoběstačnost, biologické, psychické a sociální potřeby seniora, cévní mozková příhoda. Zaměřuje se na problémy pečujících osob, které tuto péči doprovázejí. V empirické části autorka studovala životní problémy pěti žen, které pečují 2-5 let o nesoběstačné seniory. Ve výzkumu byl využit kvalitativní přístup - nestandardizované pozorování, vyprávění a polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla porovnána vzájemně a s odbornou literaturou. Na základě výsledků autorka navrhla možné intervence, které by mohly pečujícím osobám usnadnit péči o nesoběstačného seniora.
|
|
|
Závislost imobilních a nesoběstačných klientů na ošetřovatelském personálu v domově pro seniory
POTŮČKOVÁ, Marie
Se zvyšujícím se věkem dožití stoupá také počet seniorů, kteří se stanou imobilními, nesoběstačnými, často trpícími demencí, a proto se stávají závislými na péči jiných lidí. Pokud je tato závislost na péči pouze menšího rozsahu, mají-li tito senioři rodinu, rodina se většinou snaží o ně postarat. Ale při zvyšující se nesoběstačnosti, kdy senioři již nezvládnou být celý den sami doma, končí většinou v domovech pro seniory. Ti potom odcházejí do pobytových sociálních ústavů, kde se o ně stará ošetřovatelský personál. Jak tuto péči klienti domova pro seniory vnímají, jak se s ní dokázali vyrovnat a jakou mají zkušenost s ošetřovatelským personálem. I na tyto otázky se snaží tato bakalářská práce odpovědět. Zároveň se snaží zmapovat největší problémy, které při ošetřovatelské péči o tyto imobilní a nesoběstačné, často dementní klienty, vznikají, z pohledu tohoto personálu. Rovněž se snaží zjistit, jak psychicky a fyzicky náročnou tuto práci vnímá ošetřovatelský personál, který se o imobilní a nesoběstačné klienty domova pro seniory stará.
|
|
|
Sociálně zdravotní význam pečovatelské služby a osobní asistence pro rodiny s nesoběstačným seniorem
HELEBRANDOVÁ, Lucie
Abstrakt: Pro svou práci jsem si zvolila téma, které se zabývá péčí o nesoběstačné občany v seniorském věku. Téma je mi blízké z toho důvodu, že jsem se během svého života ocitla v situaci, kdy jsem pečovala o své blízké, vzhledem k jejich zdravotnímu stavu a snížené soběstačnosti. Načerpala jsem tak zkušenosti, které se společně se studovaným oborem staly důvodem ke zvolení tématu práce. Práce obsahuje dvě základní části, teoretickou a praktickou. Teoretickou část jsem rozdělila do čtyř základních kapitol. V první kapitole popisuji současný stav seniorské populace, rovněž úlohu státu a postavení seniorů v naší společnosti. Druhá kapitola navazuje na toto pojednání a zabývá se stárnutím a stářím. Ve čtvrté kapitole se v teoretické rovině zabývám významem služeb sociální péče, konkrétně pečovatelské služby a osobní asistence, pro rodiny s nesoběstačným seniorem. Zejména se zaměřuji na to, jakou pomoc obě služby rodinám nabízejí. Druhá část práce představovala kvalitativní výzkumné šetření, které mi pomohlo dokončit a naplnit cíl mé práce. Předmětem výzkumného šetření bylo zjistit, do jaké míry jsou tyto služby využívány a jaký mají význam pro rodiny s chronicky nemocným nebo jinak znevýhodněným seniorem. Účelem výzkumného šetření bylo získat reakce a odpovědi na výzkumnou otázku: ?Jaký je sociálně zdravotní význam pečovatelské služby a osobní asistence pro rodiny s nesoběstačným seniorem.? Výzkum byl zaměřen na osoby a rodiny, které se starají o své blízké a příbuzné v seniorském věku, kteří jsou částečně nebo úplně závislé na pomoci druhé osoby. Jednalo se právě o takové pečující rodinné příslušníky, které využívají pečovatelskou službu či osobní asistenci. Abych získala potřebné informace, zvolila jsem metodu individuálního rozhovoru, neboť tak jsem mohla účastníky výzkumu v diskusi nasměrovat k těm tématům, které mi pomohly objasnit cíle mé práce. Celé mé výzkumné šetření vyústilo ve shrnutí výsledků. Výsledky jsem zformulovala na základě zaznamenaných reakcí účastníků nejprve v obecné rovině a potom formou tabulek. Tyto získané poznatky se staly podkladem pro zformulování jasného zhodnocení celého výzkumného šetření. Zde byl také zhodnocen cíl práce odpověď na mou výzkumnou otázku. Ve většině případů se hlavním významem pečovatelské služby a osobní asistence stalo to, že rodiny mohou zachovat více či méně životní standart nejen svůj, ale zejména pečované osoby. Kvalita života osoby o kterou pečují, je pro rodiny velmi důležitá, a proto se snaží s pomocí sociálních služeb poskytnout seniorům maximum v oblasti zdravotní i sociální. Význam obou uvedených sociálních služeb spočívá rovněž v tom, že nesoběstačný člen rodiny má možnost zůstat v přirozeném domácím prostředí uprostřed svých blízkých. Pečující osoby mají prostor k odpočinku a regeneraci a rovněž čas k vyřízení potřebných osobních a pracovních záležitostí. Sociální služby mohou usnadnit společný život nesoběstačnému seniorovi a celé jeho rodině.
|
|
|
Změna struktury klientů v domově pro seniory po implementaci zákona o sociálních službách
PAPANOVÁ, Andrea
Tématem této diplomové práce je zjistit a porovnat strukturu klientů, kteří nastupují do pobytových zařízení, resp. do domovů pro seniory po účinnosti zákona o sociálních službách, který platí od ledna roku 2007, se strukturou klientů domova důchodců před účinností tohoto zákona. Tento zákon přinesl nejvýraznější změnu systému sociálních služeb za posledních dvacet let. Legislativní přechod ovlivnil do značné míry poskytovatele, uživatele a v neposlední řadě i zřizovatele sociálních služeb. Mezi novum patří: Příspěvek na péči, registrace poskytovatelů sociálních služeb, standardy a inspekce kvality sociálních služeb. Zákonem byl změněn i způsob financování sociálních služeb. Práce je zaměřena i na sledování některých těchto aspektů a možnosti jejich působení na strukturu klientů v domovech pro seniory.
|
|
|
Využívání pomůcek při manipulaci s nesoběstačnými pacienty na odděleních intenzivní medicíny
JANTAČOVÁ, Dana
Na odděleních intenzivní medicíny jsou často hospitalizováni pacienti, kteří mají poruchu soběstačnosti v běžných denních aktivitách. Sestry, které pracují na těchto odděleních, jsou nuceny, v rámci poskytování kvalitní ošetřovatelské péče, s těmito pacienty každodenně manipulovat. K ulehčení jejich práce existují více či méně dostupné pomůcky, ne vždy se jich však plně využívá. Ať pro jejich složitost při použití, nedostupnost v nemocničních zařízeních, či pro ušetření času na jiné povinnosti. Tuto práci můžeme rozdělit na dvě části. První část práce je soustředěna na teoretickou stránku daného tématu. V této části je naše pozornost zaměřena na pacienta na oddělení intenzivní medicíny, který je odkázán na pomoc sestry. Sestra zde pak vystupuje především jako ošetřovatelka. Dále jsou v teoretické části popsány nejběžnější pomůcky, které se využívají při manipulaci s nesoběstačným pacientem. Druhá část této práce je část výzkumná. Šetření probíhalo ve vybraných nemocnicích ČR, na odděleních intenzivní medicíny. Výzkum probíhal pomocí anonymních dotazníků, určených sestrám, které pracují na některém z oddělení intenzivní medicíny. Cílem práce bylo: Zjistit, zda sestry na odděleních intenzivní medicíny využívají všechny pomůcky při manipulaci s nesoběstačnými pacienty. Dále zjistit, jaké pomůcky sestry na odděleních intenzivní medicíny využívají nejčastěji, při manipulaci s nesoběstačnými pacienty a zjistit, zda sestry na odděleních intenzivní medicíny umí správně používat dostupné pomůcky při manipulaci s nesoběstačnými pacienty. K těmto cílům byly také stanoveny hypotézy. H1. Sestry na odděleních intenzivní medicíny nevyužívají všechny pomůcky určené k manipulaci s nesoběstačnými pacienty. H2 Sestry na odděleních intenzivní medicíny nejčastěji využívají při manipulaci s nesoběstačnými pacienty polohovací podložku. H3 Sestry na odděleních intenzivní medicíny umí správně používat dostupné pomůcky při manipulaci s nesoběstačnými pacienty. Cíle práce byly splněny a všechny tři hypotézy byly pomocí výzkumného šetření potvrzeny. Tato práce může sloužit jako informační materiál pro sestry, které se zajímají o ošetřovatelství v intenzivních oborech. Dále může sloužit pro výrobce pomůcek k manipulaci s nesoběstačnými pacienty; možnost zlepšení nejvyužívanějších pomůcek a naopak, k zjednodušení práce s pomůckami, které sestry nevyužívají tak často.
|
|
|
Způsoby manipulace s méně soběstačnými a nesoběstačnými klienty v Domovech pro seniory v Jihočeském kraji
ČÁPOVÁ, Pavlína
Manipulace s klienty je nedílnou součástí každodenní práce většiny sester. Je také největší fyzickou zátěží pro sestru. Správně prováděná manipulace s klientem a používání pomůcek pro manipulaci snižuje fyzickou námahu pro sestry a rizika poranění sester v souvislosti s manipulací. Pro klienty se snižují rizika spojená s manipulací, zvyšuje se komfort ošetřovatelské péče. Manipulace zahrnuje polohování v lůžku, posouvání, vysazování do křesel a vertikalizaci. Správnou manipulací s klientem lze předcházet komplikacím z imobility a tím zachovat nebo znovu obnovit klientovu soběstačnost. Bakalářská práce na téma {\clqq}Způsoby manipulace s méně soběstačnými a nesoběstačnými klienty v domovech pro seniory v Jihočeském kraji`` má výzkumný charakter. Je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část je zaměřena na stáří, soběstačnost, imobilitu, manipulaci s klienty. Praktickou část tvoří kvantitativní výzkum prováděný dotazníkovou metodou, v němž se snažíme potvrdit stanovené hypotézy. H1: Ošetřující personál nemá praktické zkušenosti v oblasti manipulace s klienty. H2: Domovy pro seniory nejsou dostatečně vybaveny manipulačními pomůckami . H3: Ošetřující personál v Domovech pro seniory nepožaduje změny v zavedeném způsobu manipulace s klienty. Bylo rozdáno 150 dotazníků sestrám v domovech pro seniory v Jihočeském kraji, návratnost byla 126 dotazníků, tj. 84%. Konečný soubor řádně vyplněných dotazníků k výzkumu tvořilo 108 dotazníků. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí a praktických zkušeností sester v oblasti manipulace s klienty. Zjistit a porovnat způsoby využití technických pomůcek a zařízení k usnadnění manipulace v Domovech pro seniory v Jihočeském kraji. Výsledky práce by měly dopomoci k šetrnější, komfortnější a důstojnější manipulaci s méně soběstačnými a nesoběstačnými klienty v DPS a zároveň pomoci ošetřovatelskému personálu k usnadnění práce z pohledu jejich vlastního zdraví. Zároveň by mohly posloužit managementu a zřizovatelům domovů pro seniory, při plánování a vybavování těchto zařízení pomůckami.
|
host ::
RSS.